Poznání na chatě 2/3

23. ledna 2014 v 7:52 | Kyunie |  CAPTERS
Tak jo jdu vám jsem než půjdu na praxi hodit další díl z povídky na pár JongKey ^.^ Přemýšlím, že jak budu na chatě tak bych asi něco napsala =3



"Jujda……Tos neměl vidět," zasmál se. "Už se můžeš podívat, jsi v té správné složce," rozcuchal mě a odpověděl na esemesku. "Lunafly! Kdo je tvůj nejoblíbenější člen?" procházel jsem obrázky. "Asi Teo ale i Yun, tvůj?" znovu mu přišla esemeska. "Um asi Yun," podal jsem mu notebook. "Kluci s námi počítají. Prý i uvaří večeři a mají i dost popcornu," zaklapl notebook. "Tak se jdeme zeptat," vyřítil jsem se z pod deky, nakonec jsem skončil na obličejem na zemi.
"Neperte se tam!" zařval Jonghyunův otec. "Ale my se nepereme! Já se zamotal do deky!" křikl jsem a vymotal se. Jonghyun mi pomohl na nohy. "Díky," usmál jsem se a seběhl schody. "Tati?! Můžeme za klukama? Budeme se dívat na film a večeře taky bude zařízená," objal jsem svého tátu. "Když nás pustíte, tak budete mít celý večer klid i noci, protože se budeme dívat na ten film. Myslím si, že by vám soukromí bodlo," mrkl Jonghyun na svého otce. Ten se podíval na mého a kývl. "Dobře ale jen pro tentokrát," rozcuchal mě. "Co všichni s tímhle máte?!" rychle jsem si začal upravovat vlasy. "Tak mi už půjdeme," vzal mě za ruku a vyběhl z chaty. Když zavřel dveře tak mě pustil. "Už se k nim těším," zazubil se na mě. "Tak půjdeme, ne?" chytl jsem ho za ruku a rozběhl se. Před jejich chatou jsem pustil jeho ruku a položil si obě na kolena, a tím jsem se předklonil. Potřeboval jsem nabrat dech. Jonghyun se zasmál a zaklepal. "To už jste tady? Pojďte dál," zazubil se Minho a pustil nás. Vlezly jsme si do obýváku. "Tohle je Changmin ale říkejte mu Max. Maxi, tohle jsou Key a Jonghyun," představil nás. Sedl jsem si vedle Jonghyuna na zem. "Tak co si zahrajeme?" vlítl do pokoje Onew. "Co takhle flašku?" přisedl si do kolečka Max. "Souhlasím!" vykřikl Taemin s Minhem najednou. Pousmál jsem se. "Kdo točí?" zeptal si s úsměvem Taeminnie. "Ten kdo se první ozve," mrkl na něj Onew a podal mu flašku.
Flaška ukázala na Maxe. "Pravda nebo úkol?" naklonil svojí hlavičku na stranu. "Pravdu," usmál se. "Tak dobře. Chodíš tady s Minhem?" ušklíbl se spokojeně nad svojí otázkou. "Um…Jo," vyplázl na něj jazyk. Překvapeně jsem se podíval na Minha. "A tohle jsi nám chtěl říct kdy?" zasmál se Jonghyun. Minho pokrčil s úsměvem ramena. Když se dotočila flaška, tak ukázala na mě. No bezva! "Tak. Pravda nebo úkol?" "Úkol," Max se usmál. To jsem asi neměl říkat. "Tak! Polib tady Jonghyuna, ale pořádně," mrkl na mě. "Proč?!" vypískl jsem a okamžitě zrudl. Nedokázal jsem se ani pohnout. Jonghyun to vyřešil za mě, políbil mě. Neparně se otíral o mé rty. Po chvilce jsem si obtočil ruce kolem jeho krku. Někdo z nich zapískal. Rychle jsem se od něj odstrčil, skoval obličej do rukou. "Umma se nezdá," zasmál se Taemin. Střelil jsem po něm nehezký pohled. "Ale no ták Keyi klídek. Chce někdo pivo?" zvedl se Minho od Maxe. "Jo, dej mi," zasmál se Jonghyun. "Máš ochucení?" koukl jsem na něj. "Jop, koupil jsem ho pro tebe a Taemina," mrkl na nás. Zazubil jsem se na Taemina, který mi to vrátil. Po chvilce se vrátil s pivama. Mě s Minniem dal ochucené a zbytku dal normální. "Keyi točíš," popohnal mě Max. Prudce jsem zatočil flaškou, která se zastavila na Minhovi. "Ták! Pravda nebo úkol?" ušklíbl jsem se. "Pravdu," protáhl si ruce. "Odkud se znáte?" zeptal jsem se na to, co mě zajímalo. "Z autobusu," odpověděl rychle. Max se zasmál. Takhle to šlo dál asi dvě hodiny. Minho tahal furt od někud piva.
Už dávno jsem byl v náladičce. Různě jsem se tulil k Jonghyunovi, který byl na rozdíl ode mě úplně v pohodě. Položil si ruku na moje rameno a přitáhl si mě k sobě blíž. "Koukám, že Key je už v náladě jako Taeminnie," usmál se na mě Onew. Když jsem stočil pohled k němu, tak Minnie mu seděl v klíně a hrál si s jeho pramíníkem vlasů. Občas ho políbil na krk. Vypadá tak spokojeně. "Jop. Hej Minho máš ještě pivo? Došlo mi," zasmál se Jonghyun a zvedl prázdnou flašku. Sedl jsem si na jeho klín a hlavu zabořil do jeho krku. Vdechl jsem tak nádhernou vůni. Ani jsem si nevšiml, že tak voní. "Ještě jich je tam dost. Přinesu. Myslíte, že mám vzít i jim?" zvedl se Max a podíval se na nás. Položil jsem si hlavu na jeho hruď, tak abych na všechny vyděl. "Jo vem jim," zasmál se Onew. "Okey," usmál se Max. Za chvilku byl zpět s pivama. "Víte, že jsme úplně zapomněli na film a večeři?" ozval se Minho. "Nedivím se, když se hrála ta flaška," ušklíbl se Jonghyun a položil si ruce na můj zadek. Spokojeně jsem se usmál.
"Máš hlad?" podíval se na mě. "Ani ne," políbil jsem ho na tvář a napil se piva, které mi ještě zbylo. Překvapeně se na mě podíval. Nevinně jsem se usmál a opřel si zpět hlavu. "Taeminnie mi usl," zasmál se Onew. "Je roztomilý," zadíval se Jonghyun na Taemina. "A co já?" smutně jsem se na něj podíval. "Ale no ták, ty jsi nejroztomilejší," líbl mě na čelo. "Správná odpověď," usmál jsem se a políbil ho. Celé jeho tělo ztuhlo, ale jakmile se dostal ze šoku okamžitě převzal iniciativu. Ruce jsem si obtočil okolo jeho krku a více se na něj natiskl. Jeho ruce pevněji stiskly můj zadek, překvapeně jsem vydechl do jeho úst, čehož ihned využil. Svým jazýček objevoval, po chvilce mě popostrčil k spolupráci. Spokojeně jsem se přidal. "Tady jsou ty piv-," zastavil se Max ve větě. Onew se uchechtl. "Jim je tam polož, podle mě se teď neodtrhnou od sebe," zasmál se Onew. Občas jsem ho jemně kousl a on mi to okamžitě vrátil. Nakonec jsme se po chvilce od sebe odtrhly. Zčervenal jsem se, položil jsem si zpět hlavu na jeho hrudník. Jakmile jsem zavřel oči, tak jsem okamžitě usl.
Ráno jsem se vzbudil v posteli a v něčím objetí. Podle toho, že má ruce na mém zadku tak jsem usoudil, že je to Jonghyun. Podíval jsem se víš a trefil jsem se. Díval se mi do očí. "J-Jak dlouho jsi vzhůru?" protáhl jsem se. "Um asi hodinu. Táta volal, kde jsme. Řekl jsem mu, že přijdeme, až se vzbudíš," usmál se na mě a dal mi pusu na čelo. Zčervenal jsem. "Jonghyune? T-To co se dělo večer…zůstane mezi námi a klukama?" skoval jsem tvář do jeho hrudníku. "Myslíš, ten polibek? Neboj, zůstane," líbl mě do vlasů. "Děkuji," usmál jsem se na něj a rychle vylezl z postele. "Je už Umma vzhůru?" nakoukne do pokoje Taeminie. "Jo. Jsem," objal jsem ho, "a pusu na pozdrav nedáš?" Taemin se omluvně usmál a okamžitě to napravil. "Tak je hodný kluk," rozcuchal jsem ho. Společně s Jonghyunem jsme se vydali do obýváku. "Dobré ránko," zívl za mnou Jonghyun a obtočil si svojí ruku okolo mého pasu. Zčervenal jsem. "Tady se nám někdo červená," zasmál se Max. "Nechte mě být!" sedl jsem si uraženě na židli. Kluci se všichni rozesmáli. "Ale no ták, to bude dobré zlatíčko," objal mě. Pozvedl jsem jedno obočí a podíval na něj. "Jaký zlatíčko?" "No přece moje," zasmál se a líbl mě na tvář. Radši jsem to nekomentoval a hladově se pustil do jídla. "Vy už budete muset jít, že?" protáhl se Onew s rohlíkem v puse. "Bohužel ale mohli by, jsme se zase sejít ne?" pustil mě Jonghyun. "Dobrý nápad. Kousek odtud je pouť. Chcete jít?" navrhl Max. "Pouť?! Okamžitě to beru!" řekl jsem nastejno s Taeminem. Usmáli jsme se na sebe. "Dobře. Takže další můj úkol je ukecat tátu," zasmál se vedle mě Dino. "To budeš mít rychle hotové. Jak znám tvého tátu tak se stačí zmínit o jedné věci a máš to v kapse," mrkl na něj Minho. Max si ho přitáhl do náruče a vášnivě políbil. Rychle jsem uhnul pohledem ke stolu. "To jsi tak nevinný?" zašeptal mi Dino do ucha. "Um…Nepůjdeme už?" otočil jsem hlavu. Jak byl blízko u mě, tak jsem ho omylem políbil. Jonghyun se usmál a prohloubil ho. Ruku si položil na moje stehno. Snažil se mě vyprovokovat k spolupráci. Nakonec se mu to povedlo. Přestal jsem si všímat ostatních, svou pozornost jsem přemístil na Jonghyuna. Zavrněl jsem do polibku, svojí ruku jsem si položil na vnitřní stranu stehna, kde jsem ho provokativně hladil. Po chvilce jsme se od sebe odtáhly kvůli nedostatku kyslíku. "Líbáš nádherně," zašeptal mi Jonghyun a stiskl pevněji moje stehno. Nehezky jsem se na něj podíval. Kluci nás pobaveně sledovali. "My už půjdeme. V kolik a kde dáme sraz?" zadíval se Jonghyun na Minha. "Co kdybychom jsme si pro vás došli?" usmál se na nás Max a opřel si hlavu o jednu ruku. Vypadal tak nádherně no ale na Jonghyuna nemá. "Dobře, tak se nezapomeňte ozvat," mrkl jsem na něj a rychle odešel spolu s Jonghyunem. "Myslíš, že se ti je podaří přemluvit?" koukl jsem na něj. Málem jsem se zabil o kořen stromu, když jsme šli domu. "Kurňa!" nehezky jsem se podíval na ten kořen. Kdyby se mohl hýbat, tak by určitě utekl. "Určitě povede," mrkl na mě a zmáčkl mi zadek. "ÍK! Co děláš?!" vyjel jsem na něj. "Um……Šahám si na tvůj zadek, že by?" ušklíbl se. "Tak ho laskavě pust," flákl jsem ho jemně do ramene. "Ale mě se nechce," zasmál se a objal mě. "Tohle je jen pro V.I.P," mrkl jsem na něj s úsměvem. Jonghyun pokroutil pobaveně hlavou. "Tak se stanu V.I.P," zasmál se a pustil mě. "Tati? Můžeme jít s klukama na po-……" nedořekl jsem, protože to co jsem viděl mě dostalo. Můj otec líbal Jonghyunovího otce a ruku měl v jeho kalhotách. Zděšeně se na nás podívali. "Dodělejte si to. My skočíme nahoru a pak nás zavolejte," zasmál se Jonghyun a mrkl na ně.
Nahoře jsem skočil do postele a skoval obličej do pod polštář. "Tohle jsem vidět nepotřeboval," zakňoural jsem zničeně a podíval se na něj. "Neboj nemáš to tak strašní jako já. Minule jsem ho viděl s ex-přítelem v tom nejlepší," zašklebil se a objal mě. "Tak to ti nezávidím," zazubil jsem se na něj a přitulil se k němu. "Těšíš se na tu pouť?" položil si ruce na moje záda. Kývl jsem mu na souhlas a zavřel oči. Cítím se skvěle, když je vedle mě. Pomalu jsem usínal. "Spinkej," pohladil mě po tváři. S úsměvem na tváři jsem souhlasil. "Nezapomeň mě vzbudit," zamumlal jsem a usl. "Keyi vstávej," někdo se mnou třásl. "Ještě ne," zamumlal jsem a lehl si na něj. "UMMA! BUDÍČEK!" zařval Taemin až jsem nadskočil. Se zavrčením jsem se posadil a promnul oči. "Celkem měkké," zamumlal jsem a zavrtěl se. Jonghyun pode mnou vzdych. Okamžitě jsem otevřel oči a podíval se pod sebe. "Jujda! Promiň!" okamžitě jsem z něj slezl. "Takže ty jdeš takhle na to jo?" ozval se za mnou Onew. "Heh? Co tu děláte?" podivil jsem se. "Pršelo. Pouť je zavřená," posmutněl Taemin, "Ale dohodly jsme se, že půjdeme do kina!" "Um, fajn ale mohli byste jít teď dolu? Um…Chci se převlíknout," zamumlal jsem. "Ono se to stydí. To je rozkošné," usmál se na mě Jonghyun. Vyplázl jsem na něj jazyk a vytlačil ho z pokoje, to samí jsem udělal s klukama. Rychle jsem přešel k tašce a hledal v hodné oblečení abych se nějak zalíbil Jonghyunovi. "Umma? Můžu dovnitř?" nakoukla do pokoje Taeminova hlavička. "Ty jo pojď," usmál jsem se na něj mile a dál se věnoval hledání oblečení. "Proč si nevezmeš tohle?" zvedl červenou košili s úzkými černými kalhoty. "Nebude to moc obyčejní?" vzal jsem si to od něj. "Vyberu ti k tomu nějaký doplněk," mrkl na mě. Musel jsem se usmát jeho roztomilému chování. "Dobře. Jsi zlatý klučina," usmál jsem se a začal se převlíkat. "Tak co na mě říkáš?" stoupl jsem si před něj. "Sexy! Jonghyunovi se budeš líbit," zazubil se na mě, " Našel jsem tenhle náramek, ten se k tomu bude hodit," dal mi ho na ruku. Usmál jsem se na něj. "Sedni si Umma. Udělám ti něco s vlasy," rozkázal Taeminnie.
Po pár minutách do pokoje vlítl Onew. "Co tu děláte tak dlouho?! Trvá vám to už půl hodiny, jste horší než ženský," zasmál se Onew. "Právě jsme skončily," skočil přede mě Taemin. "Hele Onewu není to strašný?" koukl jsem na něj s obavami. "Nep. Vypadáš báječně," mrkl na mě a přitáhl si svého ukeho do náruče. "Tak už můžeme jít," usmál jsem se a vyřítil se z pokoje. Na schodech jsem se přerazil o svoje vlastní nohy. Nebýt dole Jonghyuna, tak jsem spadl na obličej. A to by bolelo. Spadl jsem mu přímo do náruče. "Děkuju," zčervenal jsem a koukl mu do očí. "Vypadáš k nakousnutí," mrkl na mě a pevněji si mě k sobě přitáhl. A to že jsem byl u něj už dost. "Um…Děkuji," usmál jsem se znovu. "Co jste tam dělali tak dlouho?" zasmál se Minho. "Jeho vlasy a vybírali oblečení," práskl mě Taemin. "Taemine! Tos neměl prásknout!" skoval jsem obličej do Jonghyunovího ramene. "Ono je to až takhle rozkošné," zašeptal mi do ouška, které skousl. Všechny svaly v těle se mi naply. Zavrněl jsem a nic víc jsem neřekl. "Co kdybychom šly? Jestli nepůjdeme tak já se neudržím a někde si ho tady vezmu," zazubil se na nás Max. Minho se ušklíbl a provokoval ho. Nechtěl bych. "Kdyť už jdeme," zasmál se Jonghyun. "Pustíš mě nebo mě budeš držet celou dobu?" hrál jsem si s jeho tričkem. "Co kdybych si tě držel u sebe?" chytl mě za zadek. GRRR můj zadek! "A co kdybych si vlezl na tvoje záda?" ušklíbl jsem se a okamžitě mu na něj skočil. "Takhle je to lepší," zavrněl jsem do jeho ouška, které jsem skousl. "Maxi? Jak daleko je to kino? Abych ho tam dones a nezlomil se někde na cestě," zasmál se můj noví dopravní prostředek. "Neboj se to odsud kousek," mrkl na něj. Nehezky jsem se na něj podíval. Vydali jsme se všichni do kina.
Asi tak po půl hodině jsme tam konečně dorazily. "Slez prosím na chvilku," dostal ze sebe těžce Jonghyun. Zasmál jsem se a s lehkostí jsem seskočil z jeho zad. "Vyberte ty nejlepší místa!" rozkázal jsem jim s úsměvem na rtech. Jonghyun kývl na souhlas, ale neotočil se. Otočil jsem se k nim zády a díval na ty lidi pod námi. Je to tu obří! Někdo jsi mě přitáhl do náruče a zacpal pusu, abych nekřičel. " To jsem já, Jonghyun. Nekřič zlatíčko," zašeptal Jonghyun. Kývl jsem na souhlas. Když odtáhl ruku tak jsem se na něj okamžitě otočil. "Co mě děsíš?!" vyjel jsem na něj. "Promiň, ale já jsem na tebe volal," usmál se nervózně a začal couvat ke klukům. "Kdybys volal tak bych tě slyšel," usmál jsem se a objal ho. Pořád se nervózně smál. "Neboj. Nic ti neudělám," líbl jsem ho na krk a pustil ho. Došly jsme společně ke klukům. "Onewe? Miláčku koupíš mi popcorn?" udělal Taemin na něj psí očka. "Fajn ale pojď si vybrat," líbl ho na tvář a ruku v ruce odešli kousek od nás. "Koupíš taky?" koukl jsem na Dina. "Už jsem koupil dokonce i pití," zazubil se na mě. "Půjdeme do sálu?" zeptal se Max, který měl ruce pod Minhovou mikinou. "Souhlasím," sebral jsem Dinovi pití a napil se. "Hej! To je až do sálu," přitáhl si mě k sobě blíž, svojí volnou rukou. "Můžeme jít," ozval se za námi Taemin s plnou pusou. "Minnie! Nemluv s plnou pusou," káravě jsem se na něj podíval a rozcuchal ho. Minnie přikývl a vydal se do sálu. Se zbytkem kluků jsme se za ním vydali. Jonghyun mě zatáhl úplně na konec řady. "Proč sem?" vzal jsem si jeho pití. "Protože tě chci mít u sebe," zašeptal mi do ouška. "Um…Dobře," usmál jsem se na něj. Ikdyž to možná už neviděl, protože začal film. Ani nevím, na co jsme to šli. Ruku jsem si položil na jeho stehno. V krouživých pohybech jsem ho hladil i po vnitřní straně. Jonghyun sjel o něco níž v křesle. "Hele neprovokuj." "Já? To ani neumím," zašeptal jsem mu a skoukl jeho ouško. I on si začal dovolovat. "Ale no ták. To můžu jenom já," políbil jsem ho na tvář. "Nep, neměl sis začínat," usmál se na mě a políbil mě. Nějak jsme přestali vnímat film a věnovali se sobě.
Asi jsem se zamiloval do Dinosaura. Když se v sále po filmu rozsvítilo, tak jsem se na něj mile usmál a oddálil se. "Jak jste si užili film?" zeptal se nás venku trošičku červenější Taemin. "Dobře. Koukám, že ses určitě věnoval filmu, že?" mrkl na spiklenecky Max. Taemin už totálně zrudl. "Nechte ho být," zasmál se Onew a přitáhl si ho do náruče. "Vyrazíme domu?" zeptal jsem se a napil Jonghyunovího pití. "Hej! Co mi to kradeš?" ublíženě se na mě koukl. "Svoje jsem si už vypil," objal jsem ho s úsměvem. "Ach jo, co mám s tebou dělat," zasmál se a taky mě objal. "Nechcete jít ještě k nám?" podíval se na nás Minho. "Jo, budu rád," usmál jsem se mile na Minha. "Bude se hrát zase flaška?" zpozorněl Onew. "Jasně, že bude! Ale jen na úkoly, a ten kdo ten úkol neudělá, tak do sebe kopne panáka vodky," zazubil se Jonghyun. "Ale tak vodku musíme nejdřív koupit. Nebylo by jí dost," zamyslel se Minho. "V pohodě, koupím. To by chtělo ještě rum, koly a nějaký džusy," ušklíbl se Jonghyun. "Tak ty to s Maxem koupíte a my na vás počkáme v chatě, platí?" podíval se na ně. Kluci s úsměvem zasalutovali.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama