Interesting Stake (7/11)

12. února 2014 v 17:41 | Kyunie
Uhm...Začínám být nějaká nastydlá a hlavně celkem unavená..Mnom nic jak se máte vy? Tady máte další díl



++++
"Aigo koukám,že pro tebe šš neplatí…"
Neubráním se dodatku přičemž letmo skousnu jeho dolní rtík a na své znamení se v něm začnu pomalu pohybovat…když se nedočkám žádného odporu pokračuju dál a přidávám na rychlostí s účelem najít onen známý uzlíček nervů,který pak dokázal způsobit úplně cokoli….
"Uhm.."
Zavrním spokojeně,když ucítím čím dál těsnější pocit kolem mé chlouby..připadalo mi jako kdyby mi měl každou chvíli prasknout mozeček s nadměrným obsahem cukru…
++++
"Pr-Promiň."
Zavrním znovu. Jakmile se otře o uzlíček nervů tak zasténá hlasitěji, než minule a pohne se proti němu.
++++
"N-nemusíš se mi za nic omlouvat..i když to se pak já asi budu muset nejspíš já omluvit tobě na konci týdne…"
Poslední větu spíš dodám v duchu než nahlas...
"Jak mile se dotknu a ucítím jeho uzlíček nervů slastně se mírně prohnu v zádech..byl to dokonalý pocit..přesně takový takový jaký jsem si představoval..
"Pokus se uvolnit…"
Zašeptám s klidným hlasem,když ucítím větší těsný pocit,než by měl být..ručkou jej teda začnu uklidňujíc hladit po zadečku a po tváři,která se mu letmo zbarvovala do červena…
++++
Spokojeně pod ním vrním a přirážím proti němu. Je to ten nejdokonalejší pocit, jaký jsem kdy zažil. Rukou jsem si sjel do klína a třel si svojí chloubu a hned pomocí toho jsem se i uvolnil.
++++
"Aigo hej..podvádíš…"
Zasměju se tiše,když očima zaregistruju jeho momentální snahu o sebeuspokojení.Vypadal snad ještě roztomileji nevinně než před tím a letmo zrychlím na tempu,přičemž druhou packou sjedu k té jeho,kterou měl na své chloubě a letmo jej po ní poplácám..
"Ukaž..pomůžu ti.."
Pousměju se a ochotně začnu s opečováváním jeho chlouby,přičemž jej s letmým úšklebkem pobaveně sleduju..opravdu to začínalo být čím dál víc zábavnější…
++++
"Nepodvádím."
Zamručím a naschvál stáhnu svaly abych věděl co to s ním udělá. Dám pryč ruku, když řekl, že mi pomůže přece jen mu nebudu bránit.
"Kai…Polib mě."
Zašeptám prosebně.
++++
"H-heeej…"
Vydechnu omylem trochu hlasitěji než jsem původně myslel,ale tak co jsem měl jinačího dělat,když ten malej hajzlík stáhl svaly????
"To se nedělá…"
Vydechnu přerývavým hlasem a přitom všem se snažím zachovat stále stejné tempo,abych náhodou z něj nevypadl…
++++
Nevinně se pousměje se a přitáhne se pro polibek. Uvolní se a zaměřím se víc na polibek. Nakonec po chvilce znovu stáhnu a přirazím proti němu.
++++
Spokojeně se uculím,když ucítím znovu jeho rty na těch mích..i když mi popravdě něco začínalo dělat problém,ale snažil jsem se to všechno ignorovat..přeci jen nechtěl jsem prohrát všechno co jsem měl.To bych musel být sakra velký idiot…
"Hodný.."
Pochválím jej tiše do polibku,přičemž sám po chvíli začnu cítit pumpovací pohyb v mé chloubě,kterou jsem měl stále uvnitř něj.Dováděl mě víc k šílenství než jsem sám čekal…
++++
Pousměju se, když uslyším pochvalu. Po chvilce mu se zasténáním vyvrcholím do packy a stáhnu tím všechny svaly v těle. Odtáhnu se z polibku abych se mohl nějak normálně nadechnout.
++++
"To si ze mě to štěně,ale teď už vážně dělá srandu ne??"
Zvrčím sám pro sebe v duchu,když uslyším jeho slastný sten,který mi div nespustí neslušné myšlenky v hlavě..i když těch už jsem tam měl nespočetno….
"U-uhm.."
Tiše zasténám,když ucítím znovu se opakující pohyb v mé chloubě,ale i přes to pokračuju v přirážení a packama marně hledám jeho zadeček,abychom se za něj mohl pevně chytit a začít masírovat.Ještě nikdy se mi tohle nestalo opravdu ne….
++++
Skousnu si ret a zavrátím hlavu dozadu jak je to příjemné a naprosto ignoruju okolní svět. Vnímám jen nás dva při našem milováním.
"Kai."
Zasténám spokojeně jeho jméno.
++++
"Zelo…."
Slastně neodolám a zašeptám mu jeho jméno do ouška.Nečekal jsem že to udělám,ale nakonec jsem to udělal.Sám sebe jsem momentálně nějak nepoznával,ale nehodlal jsem to nějak řešit..nebyl by to ani dobrý nápad…
Netrvá to dlouho a i já se dočkám onoho dokonalého pocitu v podobě vyvrcholení,přičemž se snažím nějak moc nahlas nevzdychat abychom nepřilákal nečekané hosty…
++++
Spokojeně zasténám, když ucítím že do mě vyvrcholil. Přitisknu si ho k sobě a zavřu oči. Cítím jak na mě dopadá únava. Přece jen…Nejsem zvyklí.
"Kai…Děkuju, žes…Byl můj první."
Zašeptám mu do ouška a hned po tomhle usnu.
++++
"P-první???"
Vykoktám ze sebe překvapeně,přičemž se sám trochu snažím na sobě nedat nic znát.V hlavě mi to šrotovalo n maximum,ale hlavně jsem nesměl dovolit aby určité myšlenky přelezli džez ochranou linii..zkrátka nesměl…
"T-tak to potěší…"
Dodám tiše,opatrně z něj vyjedu a povalím se vedle něj,přičemž začnu matně mapovat strop…
++++
Ze spaní se přitulím ke zdroji tepla a spokojeně zamlaskám.
++++
Když ucítím letmé teplo na svém boku znejistím a zakřením se tak jako nikdy.Nechtěl jsem aby se ke mně tulil,přičemž tím by jsem si to všechno akorát ještě zhoršil.Proč to jen musel říkat??Mohl si to nechat třeba na jindy a ne až do téhle chvíle..
"Bože jaký já jsme idiot…"
Zavrčím skrze zuby a letmo se posadím,ale ne tak moc zprudka,abych jej náhodu nevzbudil a pomalu dojdu k protější skřínce,odkud vytáhnu z tašky malou kameru…
"P-promiň Zelo…"
Zašeptám jen tak do ticha,přičemž ještě zkontroluju zda tam je úplně všechno a odejdu do koupelny se převléknout..přitom se mi v hlavě začínaly promítat myšlenky,o kterých jsem ani nevěděl že přijdou…
++++
Něco zamručím, když mi zmizí teplo. Zabalím se do deky a dál spokojeně spím naprosto unaven.
++++
Když se doobléknu,upravím si vlasy,abych náhodou někoho nevystrašil,když bych po cestě někoho potkal.Přeci jen potkat někoho takhle pozdě v noci a ještě k všemu v tomhle stavu??...nic nic dobrého..
"Pfům…"
Zhluboka si povzdychnu,odeberu se zpátky do ložnice,kde vezmu kameru,ještě jeden pohlede věnuju onomu tělíčku zabaleném o deky a odejdu z pokoje směr hunhan pokoj…
O pár minut později na plánovaném místě:
"Co tady děláš pane nadržený uhm???"
Optá se s pobaveným úšklebkem ve tváři Sehun,když mi po mém už alespoň tak 5tém zaklepání konečně otevře…
"Uhm..něco ti chci ukázat..nebo spíš vám.."
Dodám tiše a vážně se na něj podívám.Nebylo pochyb,že sám moc dobře věděl z jakého důvodu jsem tady..
"Omono hej neříkej mi,že už snad…"
"Jo.."
Odsouhlasím mu jeho myšlenku a nic k tomu víc neřeknu..
"No wooow…Luhanie lásko..pospěš….Kai pro nás něco má.."
Zavolá hned na to za Luhanem a než se naděju,už mě tahá dovnitř,zavře za mnou dveře a posadí na nejbližší gauč,který byl poblíž…
"Fíjo..takže už fakt Kai???Doufám,že máš důkaz..nebo ti věřit nebudeme…"
Zapiští Luhan jen co vejde do pokoje a skočí na Sehunovo klín,tak jak bylo u něj ve zvyku…
"Tady..je tam všechno…"
Tiše zašeptám a beze zájmu jim podám kameru,kde bylo jedno jediné video.Video za které jsem se možná i začínal nenávidět..
"Páni…ty jsi ho fkt dal..to muselo být teda pootm hodně snadný,když jsi jej skolil už takhle brzo..ale máš náš obdiv.. a odměnu dostaneš..ty kanče jedno.."
Nadhodí Sehun s úšklebkem hen jen co oba dokoukají ono nahrané video,přičemž pak něco zašeptá Luhaniemu a ten se ani ne okamžitě vrací s kreditkou a penězi…
"Tady máš.."
Usměje se a hrdě mi podá peníze i s kreditní kartou.Jenže kupodivu jsem z toho zase až takovou radost neměl jak jsem čekal,ale nesměl jsem to dát najevo..věděl jsem že pak by bylo všechno ztracený..
"Dík.."
Hlesnu a pokusím se o úsměv,který mi šel ještě hůř než jsem si sám myslel.Dostal jsme odměnu za něco,co jsme udělat neměl..byla to hloupost..hloupost,která se nikdy neměla stát a já to i přes to všechno udělal…
"Už musím jít..uvidíme se ráno kluci.."
Dodám a než stačí něco namítnout,zvednu se a odejdu z pokoje..
O pár minut později zpátky v pokoji:
Hne po příchodu se odeberu do obýváku,kde se posadím na gauč a na stů položím onu odměnu.Nepřestával jsem ji probodávat pohledem.bylo mi z toho všeho neskutečně špatně.Nenáviděl jsem se za to…nenáviděl jsem se za onu odpornou věc,kterou jsem dokázal udělat a nejhorší na tom všem bylo,že už to zpátky jen tak vzít nemůžu..byl jsme v pasti..zkrátka nahraný…
++++
Po nějaké době se vzbudím a protřu si oči. Sednu si a trochu u toho syknu ale nevšímám si toho.
"Kai?"
Zavolám do ticha tiše a jdu do obýváku. Pousměju si, když si ho všimnu. Dojdu k němu a obejmu.
"Proč nespíš?"
Zeptám se ho tiše s lehkým unaveným úsměvem.
++++
Když uslyším jeho hlas,čímž usoudím,že je vzhůru letmo ve mně hrkne a v krku se mi vytvoří knedlík velký jako brambora…
"Proč nespíš?"
Optá se mě z ničeho nic,přičemž tohle je snad poprvé,co jsem nevěděl jak někomu odpovědět na tak primitivní otázku.Zrak mi nekontrolovatelně sklouzne k oné odměně na stole,přičemž si nervózně skousnu ret..přál jsem si zmizet..někam na hodně dlouhou dobu a už se nevrátit..
"Já..nemůžu spát…"
Hlesnu jen tak do ticha,přičemž se ani na víc nezmůžu…
++++
 


Komentáře

1 Risako Risako | E-mail | Web | 15. února 2014 v 21:12 | Reagovat

Všetky diely som hneď prečítala.. Je to vážne úžasná poviedka *-* Naozaj sa vám podarila ;) Ach ale chúďa Zelo.. Som veľmi zvedavá ako to dopadne, dúfam že ďalší diel bude čoskoro ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama